Celý výzkum se uskutečnil v rámci Národního plánu obnovy a jeho výsledky by měly Ministerstvu kultury ČR sloužit jako jeden z podkladů při přípravě zákonné úpravy tzv. Statusu umělce. Zaměřil se především na to, jak žijí čeští spisovatelé a překladatelé, nakolik se uživí svou profesí a zda se jí mohou věnovat profesionálně. Výzkumu se zúčastnilo 129 spisovatelů a 191 překladatelů.

Výsledky ukázaly, že jen 5 % spisovatelů má za psaní pravidelný příjem a pouze 10 % překladatelů má příjmy, které převyšují jejich výdaje. Většina spisovatelů (4/5) si psaním vydělá méně než 5 000 korun měsíčně. A jen 13 % spisovatelů s více než desetiletou zkušeností si vydělá literární činností více než 10 tisíc korun měsíčně.

Podle většiny dotazovaných spisovatelů jim příjmy za psaní pokryjí méně než 20 % jejich výdajů. Alarmující je přitom zejména fakt, že 60 % spisovatelů pracuje často bez honoráře. „Je tedy dost možné, že zde z hlediska České republiky jakožto státu dochází k plýtvání významným tvůrčím kapitálem. Naši spisovatelé se totiž nevěnují tvorbě jako svojí práci, ale pracují, aby mohli vůbec psát. Tedy dá se říct, že jim ve většině nezbývá než mít spisovatelství jako volnočasovou aktivitu,“ vychází z výzkumu.

Co by mohlo podle výzkumu situaci spisovatelů zlepšit? Téměř všichni spisovatelé uvedli jako problém výši honorářů. Necelá polovina by pak uvítala stálost příjmů, lepší sociální zabezpečení a vyšší zákonnou ochranu. Obdobně odpovídali také překladatelé. 

Více informací najdete TADY.