Tento den je považován za počátek české kinematografie. První české snímky nabízí divákům záběry ze života Prahy i přímo z výstavy na pražském Výstavišti. Ukazují ruch na dnešním náměstí Míru, ránu z děla na pražských hradbách i záběry z expozice Českoslovanské vesnice v době konání Svatojánské pouti. Vzhledem k jejich úspěchu natáčí Jan Kříženecký i další dokumenty.

Kříženecký je prvním a minimálně do roku 1908 také jediným profesionálním českým filmařem. A díky němu se Čechy stávají teprve šestou zemí, ve které se začíná filmovat. Postupně na programu pavilonu přibývají další české kinematografické obrazy, mezi nimi i první české filmy s inscenovaným obsahem.

První hrané filmy vytváří Kříženecký ještě v roce 1989 spolu se svým kolegou Josefem Františkem Pokorným. Jedná se o trojici snímků Dostaveníčko ve mlýnici, Smích a pláč a Výstavní párkař a lepič plakátů. Ve všech vystupuje oblíbený komik a písničkář Josef Šváb-Malostranský, kterého tak můžeme považovat za prvního českého filmového herce.  

V dalších letech se pak Kříženecký věnuje pouze dokumentárnímu filmu. Natáčí několik sokolských sletů a také návštěvu císaře Františka Josefa I. v Praze v roce 1901. K hranému filmu se vrací o šest let později groteskou Nejlepší číslo, jako kameraman pak i u filmu Jarní sen starého mládence. Poté aktivní filmové práce zanechává a věnuje se biografům. Provozuje kino Louvre, později se stává ředitelem kina Elektra (dnešní Světozor).  

Umírá ve věku nedožitých 53 let 9. února 1921. Jako průkopník nového technického a uměleckého oboru po sobě zanechává řadu cenných snímků. Národní filmový archiv jeho originální kamerové negativy, původní kopie i další nosiče digitalizoval a v dnešní době je možné zakoupit je tady. https://www.eshop.nfa.cz/filmy-jana-krizeneckeho-blu-ray