Adolf Branald se narodil do herecké kočovné rodiny, což ovlivnilo jeho pozdější profesní směřování. Nebylo toho však hned. Odmaturoval na obchodní akademii a poté stihl vystřídat celou řadu zaměstnání. Byl praktikantem v bance, obchodním zástupcem olejářských firem, klavíristou při němých filmech, úředníkem, vedoucím autodílny, prodavačem v knihkupectví, reklamním pracovníkem, telegrafistou i výpravčím.
V období druhé světové války se aktivně účastnil protiokupační ilegální činnosti a v roce 1948 vstoupil do KSČ. V šedesátých letech se začal naplno věnovat své spisovatelské činnosti. V té době měl na svém kontě již mnoho divadelních her, které psal společně se svým otcem pro ochotnický soubor. Psal také prózu a publikoval v novinách a časopisech. V roce 1969 z komunistické strany vystoupil, což vedlo k zákazu publikace jeho děl.
Řada jeho prací, jak bylo zmíněno již v úvodu tohoto článku, byla zfilmována. Alfréd Radok režíroval snímek Dědeček automobil a Karel Kachyňa natočil podle jeho knihy Vizita hned dva filmy - Pozor, vizita! a Sestřičky. V roce 1988 vydal román My od filmu, kde mapuje počátky filmu u nás a osudy prvního českého filmaře Jana Kříženeckého i prvního českého filmového herce Josefa Švába-Malostranského.
O Branaldovi se tvrdí, že patří k prvním dětským filmovým hvězdám v Čechách. Zahrál si totiž ve dvou dnes již ztracených filmech svého otce Československý Ježíšek (1918) a Aloisův los (1919). Objevil se také v němém filmu Venoušek a Stázička (1922) režiséra Svatopluka Innemanna.
Adolf Branald zemřel 28. září roku 2008. Bylo mu 97 let. DILIA zastupuje nositele jeho práv.