Během svého života vydal přes tři desítky knih. Jeho prvotina s názvem První hudba bratřím vyšla už v roce 1947. Významné tvůrčí období zažil ale zejména v 60. letech, kdy měl jako redaktor nakladatelství Mladá fronta na starosti mladou poezii a zároveň sám publikoval své sbírky, jako například Deník molekuly, Morality, Eliášův oheň nebo Chrlení krve. 

Sám sebe často označoval za velkého básníka nebo proroka, a to mimo jiné s odkazem na dialog se smrtí nazvaný Thanatea, v němž předpověděl srpnovou ruskou okupaci v roce 1968. Po ní se v roce 1969 rozhodl emigrovat do západního Německa, kde se stal spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V Německu žil do roku 1997, dva roky před svou smrtí se vrátil do Česka, kde zaujal nesmiřitelnou kritikou zdejších poměrů. 

Na počest sta let od jeho narození probíhá v galerii Paláce Liebieg v Liberci výstava fotografií z archivu německé fotografky Anji Walz, která Ivana Diviše zachytila v posledních letech jeho života. Fotografie vznikaly v letech 1995 až 1997, tedy krátce před jeho úmrtím, ke kterému došlo 7. dubna 1999. Výstava potrvá do 11. listopadu. 

DILIA zastupuje dědice práv Ivana Diviše.