Luigi Pirandello, nositel Nobelovy ceny (1934), se nejdříve prosadil jako prozaik. Autor mnoha povídek se dočkal prvního úspěchu u čtenářů i kritiky románem Nebožtík Mattia Pascal (Il fu Mattia Pascal, 1905), v němž protagonista po vytoužené změně identity zjistí, že život i identita samotná jsou jen iluzorní hrou. Po neúspěchu své první jednoaktovky Sevření (La morsa) z roku 1892 Pirandello na divadlo zanevřel. Pro divadlo začal znovu psát až na zakázku pro sicilský soubor A. Musca v roce 1916. Prvním velkým dramatickým úspěchem byla asi jeho největší díla - Šest postav hledá autora (Sei personaggi in cerca d´autore, 1921) a Jindřich IV (Enrico IV, 1922), která v několika letech obletěla všechna důležitá světová jeviště a dodnes jsou uváděna.
    Ve dvacátých letech se Pirandellova dramatika výrazně prosadila i na česká jeviště. V roce 1926 Pirandello navštívil Prahu se svým divadelním souborem a toto období intenzivní kulturní výměny bylo v roce 1934 korunováno světovou premiérou hry Člověk ani neví jak (Non si sa come) v Národním divadle v Praze. Pirandellovo dílo se po delší odmlce vrátilo do českých divadel poměrně intenzivně až v druhé polovině šedesátých let a od té doby je standardní, i když nepříliš častou, součástí repertoáru. DILIA zastupuje překlady následujících Pirandellových her:
Sicilská komedie
Každý má svou pravdu
Člověk, zvíře a ctnost
Jakou mě chceš
Když je člověk někdo
Obři z hor
Jako dřív, líp, než dřív
Sevření
Na odchodu
Šest postav hledá autora

Na našich webových stránkách v sekci „Synopse“ naleznete synopse k hrám Na odchodu, Když je člověk někdo a Sevření. Dále v této sekci naleznete synopse k dosud nepřeloženým Pirandellovým hrám Hra stran (1918) a Nalézat se (1932).

Společně s Luigim Pirandellem si vám také dovolujeme představit dalšího italského dramatika, básníka, novináře a Pirandellova generačního souputníka Massima Bontempelliho (1878-1960). Bontempelli začínal jako básník, kolem roku 1915 se přimkl k futurismu a psal dramatické texty, ve 20. a 30. letech začal prosazovat svou vlastní osobitou poetiku – tzv. magický realismus. Na konci 20. let se seznámil s Pirandellem a stal se jedním ze zakládajících členů divadla Teatro d´arte, pro něž napsal několik dramat: do češtiny přeloženou komedii Naše Dea (Nostra dea) a drama Bezelstná Minnie (Minnie la candida), jehož synopsi taktéž naleznete na našich webových stránkách.