Vleugels, Hilda (Nizozemsko)
Vlámská autorka, pro kterou bylo ve škole vždy snadné se zapojit a byla pro každou legraci. Navíc její otec vystupoval jako Vader Kapoen, který se svým loutkovým divadlem a mluvící panenkou Toontje bavil dětské publikum po celém Vlámsku. A tak měla Hilda základ pro humoristiku již odmala. Přesto trvalo dlouho, než se propracovala k psaní komedií. Když získala diplom „Absolventka evropských jazyků a sekretariátu“, pracovala pět let jako sekretářka v různých firmách – od továrny na sušenky v Herentals, až po továrnu na stroje ve Švýcarsku. Během svého posledního zaměstnání ve funkci sekretářky se seznámila se svým manželem. Vzali se a otevřeli si trafiku. Po dvaceti letech těžké práce chtěla Hilda trochu zvolnit. Trafiku prodali a najednou měla čas věnovat se koníčkům. A tak vstoupila do divadelního spolku. Jednou si její kolegyně herečka povzdechla: „Proč mají muži v komediích vždy ty nejlepší role?“ To Hildě otevřelo oči. Začala psát komedie s cílem poskytnout ženám též pěkné role. Její první hra, De geest van Toetekome (Duch Toetekome), se okamžitě stala hitem. Vyhrála s ní divadelní ocenění Frans Cools 1993–1994. A následovala další ocenění. V roce 1999 se skupinou Sotos van Schoten vyhrála stříbrnou medaili FVST Festival Armand Coenen 1999–2000 se Satans vuile was (Satanovo špinavé prádlo), anglický překlad hry Het nut van koffieprut (Užitek kávové sedliny) získal čestné místo mezi 10 nominovanými v soutěži George Kernodle New Play Competition 1999 v Arkansasu (USA). Hraní Hildiných komedií se ujalo nemálo divadelních společností. Inscenace jejích děl se hrály i v Nizozemsku a Polsku. Na amerických vysokých školách jsou její díla probírána v hodinách divadla, ve kterých zřejmě oceňují autorčin ostrý humor. V roce 2010 Hilda odložila psaní her kvůli jiné humoristické záležitosti. Účastnila se zábavního pořadu, který v roce 2011 vyhrál cenu Emmy: De Benidorm Bastards (Bastardi z Benidormu). Pro autorku to byl zábavný vedlejší krok, jehož humor byl úměrný tomu, který nalézáme právě v jejích komediích. Po dotočení pořadu Benidorm Bastards se zase vrátila k psaní: Ave, René; Terrasje doen (Popíjení na terase); Rot op gast (Zákazníku, trhni si); Kookmoeders (Matky kuchařky); Plasje doen? (Čůrat?); Verzot op een robot (Blázen do robota); Twee streepjes (Dvě čárky); De gekwelde kok (Ztrápený kuchař) a Proper zweet (Čistý pot) byly dalšími komediemi a nová už se opět chystá.