Shepard, Sam (USA)

Celým jménem Samuel Shepard Rogers pochází z Fort Sheridanu ve státě Ilinois. Jako syn vojenského letce vyrůstal na vojenských základnách podle toho, kde otec právě sloužil. Rodina se nakonec usadila v Kalifornii. Střední školu Mount St. Antonio Jr. College absolvoval ve městě Walmut. V dětství mu říkali Steve a on si později změnil jméno, protože Steve Rogers bylo původní jméno komiksového hrdiny Kapitána Ameriky. V mládí vystřídal Sam rozmanitá zaměstnání: pracoval jako honák dobytka, podkoní, sběrač ovoce, stříhal ovce, byl číšníkem i vrchním, přitom se věnoval jazzu i rodeu.
    V devatenácti letech odešel do New Yorku a zpočátku se uplatnil jako herec na mimobroadwayských avantgardních scénách. V roce 1964 uvedlo newyorské divadlo Genesis jeho dvě jednoaktové hry Kovbojové a Kamenná zahrada. Shepardovu první celovečerní hru s názvem Turista uvedlo divadlo American Place Theatre a autor za ni v roce 1967 dostal cenu Obie, která se uděluje experimentálním divadlům mimo Broadway. Postupně se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších současných amerických dramatiků.
    Z jeho více než čtyřiceti her, které napsal, získalo cenu Obie sedm děl, za drama Pohřbené dítě dostal dokonce Pulitzerovu cenu. Shepard je hodně ovlivněný alternativní kulturou 60. let. Jeho hry vytvářejí nový, dá se říci rušivý pohled na Ameriku, je jiný svým humorem, satirou i zvláštním jazykem. Jeho hrdinové jsou většinou bezcílně putující osamělci, bezvýchodně uvězněni mezi minulostí a zmechanizovanou přítomností. Během čtyřletého pobytu v Londýně, kde žil se známou zpěvačkou Patti Smith, napsal rockové drama The Tooth of Crime. Vypráví o profesním souboji dvou rockových hvězd různých generací, které používají místo zbraní rap - zpěvem se snaží protivníka porazit. Hra měla premiéru na Princetonské univerzitě.
    Na konci 60. let hrál v countryové kapele, s níž natočil čtyři desky. Jedna píseň této kapely zazněla ve filmu Bezstarostná jízda. V té době začal jeho spisovatelské schopnosti využívat film. Scenáristicky se podílel například na filmech Já a můj bratr a Zabriskie Point. Herecký křest před filmovou kamerou si odbyl v dramatu Nebeské dny. Při natáčení životopisného dramatu Frances se sblížil s protagonistkou Jessikou Lange, která se stala jeho životní partnerkou. Za herecký výkon ve filmu Posádka byl roku 1983 nominován na Oscara. Pozoruhodný výkon podal ve stejnojmenné filmové adaptaci románu Maxe Frische Homo Faber. Je také autorem povídkových knih Jestřábí měsíc a Motelové kroniky, podle níž napsal scénář k filmu Paříž, Texas. Pod stejnými názvy byly zfilmovány jeho tři hry - drama vztahu bratra (Sam Shepard) a sestry (Kim Basinger), příběh chudé farmářské rodiny Láskou posedlí, Prokletí hladovějící třídy a smutná komedie Milionář. V roce 1988 debutoval jako režisér rodinným dramatem Daleký sever a pět let nato natočil autorský film, baladu z Divokého západu Tichý jazyk. Z festivalu v Cannes si Sam Shepard v roce 1984 odvezl Zlatou palmu za svůj scénář k filmu Paříž, Texas, v roce 1986 byl zvolen členem akademie umění a literatury a tato Akademie mu také šest let poté udělila Zlatou medaili za divadelní uměleckou tvorbu. A v roce 1994 byl v Americe slavnostně uveden do divadelní Síně slávy. Shepard má syna Jesse z manželství s herečkou O-Lan Johnson Darke a je otcem dvou dětí Jessiky Lange, se kterou hrál v několika filmech (Frances, Drsná země, Zločiny srdce).

Z jeho čtyřiceti her byla poctěna cenou Obie díla:
Chicago (1965), Icaru's Mother (1965, Ikarova matka), Red Cross (1966, Rudý kříž), La Turista (1967, Turista), Forensic and the Navigators (1967, Soudci a navigátoři), The Curse of the Starving Class (1977, Prokletí hladovějící třídy), True West (1981, Opravdový Západ)

Pulitzerova cena: drama Buried Child (1978, Pohřbené dítě) 

Povídkové knihy: Hawk Moon (1972, Jestřábí měsíc) a Motel Chronicles (1982, Motelové kroniky), podle níž napsal scénář k filmu Paříž, Texas.

Hry k dispozici v DILIA: Utrpení strádající třídy (Curse of the Starving Class), Láskou posedlí (Fool for Love), Pohřbené dítě (Buried Child), Mámení mysli (A Lie of the Mind), Bůh pekla (The God of Hell)

Filmografie:
Me and My Brother (1969, Já a můj bratr; r. Robert Frank; podíl na scénáři), Zabriskie Point (1970; r. Michelangelo Antonioni; podíl na scénáři), Renaldo and Clara (1978, Renaldo a Clara; r. Bob Dylan; + podíl na scénáři), Fool for Love (1985, Láskou posedlí; r. Robert Altman; + námět a scénář), Far North (1988, Daleký sever; režie a scénář), Silent Tongue (1992, Tichá řeč; režie).