Psalo se 4. září roku 1934, když se ve slovenském Kežmarku narodil Juraj Herz. Jeho rodiče byli Židé, proto se během války před nacisty skrývali. Nakonec byla však celá rodina deportována do koncentračního tábora. Nepomohlo jim ani to, že se nechali pokřtít.
Naštěstí všichni přežili. Prožitky z koncentračního tábora však byly pro Juraje Herze předělem, který zastínil všechny jeho vzpomínky na dětství. Jak sám říkával, od té doby už nebyl dítětem. “Nikdo nevěřil, že přežijeme. Byli jsme tak hubení už před transportem. Ti silní a mohutní, co energii potřebovali a najednou ji neměli, zemřeli mezi prvními,” řekl Herz v roce 2014 v rozhovoru pro Litoměřický deník.
Po válce vystudoval na Slovensku fotografii, později se přesunul do Prahy, kde studoval loutkoherectví. Jako režisér a herec působil v divadle Semafor, brzy však začal pracovat jako pomocný režisér na Barrandově. Byl například u vzniku oscarového snímku Obchod na korze.
Jako samostatný režisér debutoval v roce 1965 se středometrážním filmem Sběrné surovosti natočeným podle povídky Bohumila Hrabala. Brzy dokázal, jaký má talent. V jeho snímcích nechybí specifický humor, prvky hororu ani erotika. Je podepsán pod filmy, jako jsou na oscara navržený Spalovač mrtvol, drama Petrolejové lampy, pohádka Panna a netvor, historický Habermannův mlýn nebo první český horor Upír z Feratu.
Juraj Herz, který natočil více než 25 celovečerních snímků, se stal jedním z nejvýraznějších režisérů poválečné československé kinematografie. Přesto při své tvorbě často narážel na komunistickou cenzuru. Legendární Spalovač mrtvol putoval pár týdnů po svém uvedení do trezoru.
“Hodně filmů, co jsem chtěl točit, jsem nenatočil. Naopak jsem natočil filmy, které jsem neměl první na listině zájmu. A v každém filmu mi něco vystřihli,” vysvětloval v rozhovoru pro Novinky.cz.
V roce 1987 emigroval do Německa, kde žil 12 let a točil filmy. Více se věnoval také tvorbě dokumentárních TV snímků pro různé televizní společnosti v Německu, Rakousku, Francii i USA. Od začátku devadesátých let pak točil střídavě v České republice i v zahraničí. Režíroval také na divadelních prknech.
Juraj Herz je držitelem řady domácích i mezinárodních ocenění. Mezi nimi nechybí nominace na Oscara, Zlatá nymfa na MTF Monte Carlo, Český lev za celoživotní dílo nebo Křišťálový glóbus KVIFF za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii. Získal také Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež na Zlín Film Festivalu. Od slovenského prezidenta Andreje Kisky převzal v roce 2017 Řád Bílého dvojkříže.
Zemřel 8. dubna roku 2018 na následky cévní mozkové příhody. Bylo mu 83 let.
DILIA zastupuje nositele práv k dílům Juraje Herze.