Slavnostní večer nazvaný Afterdoom Tea Party se uskuteční 10. prosince 2024 od 20 hodin ve VILE Štvanice. Název akce odkazuje na oblíbený britský čaj o páté neboli Afternoon Tea Party – letošní ročník dílny byl totiž věnován komorním hrám z Velké Británie. A protože každý z dramatických textů originálním způsobem poukazuje na zhoubné problémy zakořeněné v naší společnosti, vloudilo se do názvu oblíbené britské kratochvíle slovíčko doom neboli zkáza, záhuba, zánik.
Ukázky z překladů v dramaturgii Davida Košťáka nastuduje Daniela Samsonová. Chybět nebude tematické občerstvení. Vstupenky jsou k dispozici v síti GoOut.
PROGRAM
PŘIJDE ŠKOLAČKA DO BARU A Girl In School Uniform (Walks Into A Bar)
překlad: Tobi Palatý, tutor: David Košťák
„Lidi neumíraj na blackout. Není to rakovina.“
Do zapadlého baru vejde dospívající dívka ve školní uniformě. Nehodí se sem. Na rozdíl od barmanky, která zřejmě nejde pro ránu daleko. Co na takovém místě růžolící dívka ze soukromé školy hledá? Svou zmizelou kamarádku. Cynická barmanka nechce spolupracovat, ale prozradí se – něco ví. Počíná se překvapivý konverzační souboj vůlí, vytrácí se hranice pravdy, lži a fantazie a vznikají nečekané citové vazby. Vytáhne školačka ze životem protřelé ženy informace, které potřebuje? Najde svou kamarádku? Vždyť ve městě sužovaném blackouty se dívky z lepších rodin ztrácejí docela často. Napínavé psychodrama britské autorky Lulu Raczka vás vtáhne a nepustí.
PAMĚŤ LÁSKY In Other Words
překlad: Barbora Fremlová, tutorka: Ester Žantovská
„Vždycky jsem chtěl být jako Sinatra – a zrovna začala hrát jeho písnička. Co víc si člověk může přát?“
Arthur a Jane jsou dokonalý pár. Kdysi je spojila drobná nehoda, které nyní říkají „incident“. A také hudba Franka Sinatry, jež prostupuje celou hrou. Idylické soužití však doznává trhlin, když je Frankovi diagnostikována Alzheimerova choroba. Pár si odmítá připustit, že by je nemoc mohla rozdělit, jenže ubránit Arthurovo já před jejími rozkladnými silami je čím dál těžší. Dojemné komorní drama Matthewa Seagera zkoumá vliv Alzheimerovy choroby na ty nejintimnější vztahy i překvapivý vliv hudby na naše životy.
A DOST Enough
překlad: Iva Heribanová, tutor: Jan Šotkovský
„Když vstoupím do místnosti ve své uniformě. / Cítím pohled, který se stáčí mým směrem. / Když vstoupím do místnosti ve své uniformě. / Jako by se na vteřinu vše zastavilo.“
Jane a Toni jsou perfektní, ikonické letušky. Jsou tu pro vaše bezpečí, komfort i potěšení. Nebo si to alespoň myslíte. Ale o 30 000 stop níže se jejich zdánlivě dokonalé životy rychle zamotávají. Na nebi, nad mořem a v levných hotelových pokojích po celém světě se s nimi otřásá země. Něco se děje, cosi, co nemůže být ignorováno. Volá je to. Pokud mají přežít, musí dojít ke změně. Poetická, nepředvídatelná a explozivní hra Stef Smith má fragmentární strukturu a je intenzivní cestou ženským přátelstvím. Odkrývá, co se stane, když nemůžete být takovou ženou, jakou si lidé přejí.
---
Jak trojice stipendistů hodnotí svou účast na dílně a proč se těší na scénické čtení? Nejen to se dozvíte v rozhovoru níže.
Co vám překladatelská dílna přinesla?
Barbora: Především cennou zpětnou vazbu na mou práci, ať už ze strany mojí skvělé mentorky Ester Žantovské, ostatních mentorů či dalších účastníků dílny. Celkově to byla velmi příjemná zkušenost.
Iva: Vedle samotné možnosti vyzkoušet si práci na překladu celovečerní hry a dostat cennou zpětnou vazbu, a to hned z několika stran, také inspirativní nová setkání.
Tobi: Překladatelská dílna mi otevřela úplně novou stránku divadelního světa, kterou jsem jako pouhý divák neměl šanci poznat. Během studia jsem se sice s úryvky divadelních her setkal, a tak jsem problematickým aspektům jejich překladu rozuměl alespoň teoreticky, nicméně teprve překlad celého díla mi skutečně ukázal, o jak komplexní proces jde. Nesmírně hodnotnou zkušeností pro mě samozřejmě byla také spolupráce s lidmi, kteří se divadlu věnují profesně. Vážím si samotné možnosti se od nich přiučit, jejich vstřícného přístupu i všech cenných rad.
Čím by hra, kterou jste přeložil/a, mohla zaujmout diváky?
Barbora: Paměť lásky pojednává o Alzheimerově chorobě a jejím vlivu na mezilidské vztahy. Je to hra plná bolesti, ale také lásky. Myslím, že by mimo jiné mohla oslovit každého, kdo má s touto nemocí nějakou zkušenost.
Iva: Podstatnými tématy, která se ve zběsilém toku řeči hry A dost vynořují jako zprvu nepostřehnutelné, ale čím dál palčivější uhlíky.
Tobi: Myslím, že hra Přijde školačka do baru zaujme aktuálním a důležitým tématem, tedy násilím na ženách a tím, jak jej jako společnost velmi často přehlížíme. Dystopie, kterou na tomto tématu autorka vystavěla, člověka vybízí k zamyšlení mimo jiné nad systematickými problémy, které svět sužují i ve skutečnosti. Hra ale nabízí také zajímavý imerzivní prvek, který celý prožitek umocňuje.
Co vás při překládání nejvíce potrápilo?
Barbora: Největší výzvou pro mě bylo příliš „neuhlazovat“ dialogy mezi postavami.
Iva: Aliterační slovní hříčky, kterými Stef Smith rozhodně nešetří.
Tobi: Vzhledem k tomu, že hra nemá mnoho scénických poznámek, jsem občas bojoval s nedostatkem kontextu. Nejnáročnější pro mě ale nakonec asi bylo u jednotlivých postav nastavit a následně udržet konzistentní jazykový rejstřík. Jak jsem však v překladu postupoval dále, přišlo mi to jednodušší, a proto si z dílny odnáším také poznatek, jak zásadní je se s postavami seznámit a sžít.
Co očekáváte od vyvrcholení akce – scénického čtení ukázky z vašeho překladu? Těšíte se?
Barbora: Moc se těším, že text hry takhle „ožije“, a jsem velmi zvědavá na reakce diváků!
Iva: Jsem hrozně zvědavá na to, jak bude můj překlad fungovat „v akci“. A na totéž se moc těším i u překladů Báry a Tobiho!
Tobi: Ze čtení jsem trochu nervózní, do své práce vždycky vkládám kus sebe, tím spíš, když jde o nějaký umělecký počin, takže je to asi přirozené. Převažují ale pozitivní pocity, těším se a jsem zvědavý, jak hra na divadle „ožije“ – být součástí něčeho tak dynamického má velké kouzlo.
Ptala se Petra Janák Zachatá
Překladatelská dílna probíhá od roku 2022 za podpory Marie Joskové a hlásí se k odkazu renomovaného překladatele z anglického jazyka Jiřího Joska (1950-2018).