Vladimír Malík se narodil v roce 1931. Po studiích na FAMU nastupuje na krátkou dobu do tehdejšího „Studia dětských filmů“ v Praze a zde pracoval jako švenkr. Při práci na filmu „Dobrodružství na Zlaté zátoce“ se poprvé setkává s Břetislavem Pojarem. Po ukončení existence tohoto studia spolupracuje s Janem Kališem na Barrandově ještě na filmech „Vina Vladimíra Olmera“ a „Ročník 21“.     V té době již Pojar připravuje vznik samostatného studia animovaného filmu, které má být druhým pracovištěm vedle Trnkova již existujícího studia. Vladimír Malík zde přijímá nabídnutou práci.     Sám pro zajímavost uvádí, že ho lákala možnost točit na „barvu“, protože v té době se animované filmy snímaly výhradně barevně, což v tehdejší československé kinematografii nebylo zcela obvyklé.     Od té doby se táhne Malíkova nepřetržitá spolupráce s Pojarem a s celou plejádou režisérů a výtvarníků v animované tvorbě.     Tak vznikla řada dnes již legendárních děl jako: „Lev a písnička“, populární série o „Medvědech u Kolína“ a řada dalších. Ve studiu pracoval Malík i s druhým kmenovým režisérem Josefem Klugem, jehož loutkové filmy obohatil vynikajícími pohledy a světelnými nápady, které zůstaly dodnes v české animaci nenapodobeny.     Do jeho éry práce v tomto studiu spadá také počátek dlouhodobé spolupráce s Jiřím Rartou. S ním později pokračuje spolupráce na jeho největším projektu „Krysař“, který sám Malík považuje za své stěžejní kameramanské dílo.     Vladimír Malík je dodnes činný i když jen v drobnější kameramanské práci. Jeho význam je mimořádný, protože svými schopnostmi a i vzhledem k délce praxe našel způsoby zobrazení v animovaném filmu, které jsou jedinečné, ale současně pokorně slouží zadanému úkolu scénáře a vizi režiséra.