Adolf Branald (vlastním jménem Karel Adolf Branald) se narodil 4. října 1910 v Praze v rodině herce, divadelního a filmového režiséra Richarda Branalda. Už jako dítě se ocitl na divadelních prknech, později byl díky roli ve filmu Venoušek a Stázička první českou dětskou filmovou hvězdou. V mládí pracoval v bance, u olejářských firem, byl knihkupcem, pianistou, s otcem psal divadelní hry pro ochotníky, později pracoval jako výpravčí na nádraží, tiskový referent a nakladatelský redaktor. Vydal téměř tři desítky knih, z nichž jmenujme alespoň romány Stříbrná paruka (1947), Severní nádraží (1949), Lazaretní vlak (1950), Chléb a písně (1952), Král železnic (1959), Vizita. Postupně tíhl stále více k literatuře faktu a literatuře vzpomínkové, jejímž předposledním plodem je kniha Můj přítel Kamil (1997), věnovaná malíři Kamilu Lhotákovi. Podle jeho románů natočili filmy Alfred Radok a Karel Kachyňa. Svou zatím poslední knihu (Převleky mého města, o pražském Spořilově) vydal ve svých dvaadevadesáti letech. Zasloužilý umělec (1965), Cena PEN klubu (1996), Cena M. Ivanova za nejlepší knihu literatury faktu (2003). Od roku 1948 člen KSČ, v roce 1969 ze strany vystoupil. Adolf Branald je ženatý, má tři děti a sedm vnoučat.   Blahopřejeme k tomuto významnému životnímu jubileu!