Jiří Josek se narodil 31. března 1950 v Brně. Vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1975 až 1991 působil jako redaktor v nakladatelství světové literatury Odeon. Od roku 1991 vedl na Ústavu translatologie FF UK semináře literárního překladu a dějin překladu.

Přeložil 34 Shakespearových dramat a kromě toho také kultovní román Jacka Kerouaca Na cestě, prózu Williama Saroyana Tracyho tygr, román Ragtime od E. L. Doctorowa a řadu dalších prozaických děl.

Kromě dramatické tvorby Shakespearovy se Jiří Josek věnoval i dílům jiných divadelních autorů a přeložil například Žebráckou operu Johna Gaye, Skleněný zvěřinec Tennesseeho Williamse či Zabijáka Joe Tracyho Lettse. Díky jeho práci se českým čtenářům otevřel svět básnické tvorby Allena Ginsberga. Spolupracoval i s českou muzikálovou scénu, pro níž do češtiny převedl West Side Story, Mary Poppins či Vlasy.

Jiří Josek je držitelem řady cen za překlad a dabing, mezi nejvýznamnější patří Jungmannova státní cena, kterou dostal v roce 1999 za překlad Shakespearova Hamleta.

V roce 1998 Jiří Josek založil nakladatelství Romeo, které vydalo desítky knih překladové literatury a také několik původních českých novinek. Základním pilířem nakladatelství jsou Joskovy překlady Shakespeara - vydal přes dvě desítky her a také básnické Sonety.

V roce 1999 Josek jako režisér v ostravském Divadle Petra Bezruče připravil inscenaci Hamleta a režíroval poté ještě několik Shakespearových her.

(zdroj: ČTK)

Filmový festival v Cannes, jedna z nejhvězdnějších událostí, je v plném proudu. V luxusním hotelu Riviera leží bezvládné tělo krásné filmové star. Objeví ji zloděj šperků, který se vloupe dovnitř v nejvíc nevhodnou chvíli. Zastihne ho tam jiný muž, který ho okamžitě považuje za zloděje. Do pokoje však vpadne náhle i třetí muž, který si události domyslí zase po svém. Manažer hotelu se ve všech variantách toho, co se stalo snaží nalézt smysl. Blíží se velká filmová premiéra, pohřešuje se diamantový náhrdelník, skandální aféry brzy udeří titulky novin, všichni se zdají být nebezpečnými a jeden viní druhého. Hotel Riviera nikdy nehostil tolik nepraktických událostí pro jeho pověst. Hollywood nikdy nedal vzniku tak širokému katalogu kriminálních konspirací. Je to skutečnost nebo jen směs báchorek vyvolaných show-bizem? Nová vražedná komedie Robina Hawdona.

Neil Simon byl označován za nejúspěšnějšího současného amerického dramatika a jeho hry nebo filmy s jeho scénářem nastartovaly kariéru řady filmových i divadelních hvězd.

Jeho hry se vyznačují mistrně vystavěnou zápletkou s překvapivým závěrem, skvěle vykreslenými postavami a brilantními dialogy. Kritici ho označovali za komerčního dramatika v nejlepším slova smyslu.

„Říkal, že píše pro tichou většinu. Což vlastně znamená, že vypráví příběhy, které jsou velice ztotožnitelné. Bylo poměrně dost lidí, kteří po představení přišli a říkali, že se v tom viděli,“ upozornila režisérka Lucie Málková.

Simon začínal jako poslíček v podatelně společnosti Warner Brothers, ale tuto práci brzy vyměnil za psaní skečů a později scénářů ke komediálním seriálům pro rozhlas a televizi. Začínal s bratrem Dannym, v průběhu padesátých let se osamostatnil a vysloužil si i dvě nominace na prestižní televizní cenu Emmy.

Na Broadwayi se překvapivě prosadil hned na první pokus: jeho hra Come Blow Your Horn se dočkala 678 repríz a pod názvem Pojď si zařádit (1963) podle ní vznikl i hollywoodský film s Frankem Sinatrou v hlavní roli.

Za muzikál Little Me (1961) obdržel první nominaci na divadelní cenu Tony (z celkem 17 nominací tři úspěšné) a definitivně se etabloval hitem sezony Bosé nohy v parku (1963). Následovala opět úspěšná filmová adaptace (1967) s ústřední dvojicí v podání Roberta Redforda a Jane Fondové.

Až do osmdesátých let chrlil Simon jeden divadelní či muzikálový šlágr za druhým (například Podivný pár, Pokoj číslo 719, Vstupte!), téměř rok co rok. Jeho poslední divadelní hra Rande s duchem (Rose’s Dilemma) byla na Broadwayi uvedena v roce 2003.

Psaní se Simon věnoval především v Kalifornii. „Přijel jsem sem, abych psal. Pět dní v týdnu. Každý týden. Nikdy to nešlo snadno, opravdu. Nemůžu říct, že by jediná hra vznikala lehce,“ tvrdil Simon.

Přestože se proslavil především komediemi, psal i vážnější kusy. Do temnějších zákoutí lidské duše se Simon vydal například v autobiografické trilogii Brighton Beach Memoirs, Biloxi Blues a Broadway Bound. První částí se slavnostně otevíralo v roce 1983 broadwayské divadlo Alvin, od té doby fungující pod názvem Neil Simon Theatre.

Na kontě měl také čtyři nominace na Oscara a v roce 1991 obdržel Pulitzerovu cenu za drama Ztraceno navěky (Lost in Yonkers). V roce 2006 získal Cenu Marka Twaina pro autory humoristických a satirických textů.

Hold mu v minulosti vzdal třeba herec Jack Lemmon: „Neil má schopnost psát postavy, které, i když jim fandíme, jsou vlastně záporné. Mají různé slabůstky, chybují. Ale jsou to lidské bytosti, ani úplně špatné, ani úplně dobré. Jako my.“

Marvin Neil Simon se narodil 4. července 1927 v newyorském Bronxu do židovské rodiny. V šestnácti vstoupil do armády. Po válce navštěvoval Newyorskou a Denverskou univerzitu, studia však nedokončil.

Byl pětkrát ženatý se čtyřmi ženami. V roce 2004 podstoupil transplantaci ledviny; dárcem byl jeho dlouholetý přítel a publicista Bill Evans, který nyní potvrdil úmrtí slavného dramatika. V posledních letech života Simon trpěl Alzheimerovou chorobou.

(Zdroj: ČTK)

Nejnovější číslo Zpráv DILIA obsahuje více než 40 synopsí nových českých a zahraničních her. V české sekci vám přinášíme synopse her oceněných Cenou Evalda Schorma za rok 2018 a představujeme další hry z pera Karla Sidona. Speciální pozornost si zaslouží rumunští autoři překládaní v Překladatelské dílně DILIA 2018, s nimiž přinášíme také zajímavý rozhovor mimo jiné o psaní her pro mládež. V zahraniční sekci naleznete také hry uvedené na Festivalu Sněz tu žábu 2018, který DILIA již tradičně podpořila.

Mediální oddělení připravilo rozhovor s Jiřím Strachem o významu pohádek ve světě bezbřehé relativizace.

To a mnoho dalšího naleznete v nových Zprávách DILIA, které si můžete stáhnout ve formátu PDF.

Příjemné a inspirativní čtení přeje agentura DILIA. 

Retro estetika padesátých let. Judy je spořádaná žena, která svého muže po práci uvítá v perfektně naklizeném domě, s dokonale vypadající večeří a domácím zákuskem. Zatímco její muž pracuje, jejím životním posláním je být perfektní hospodyní - manželkou jako "za starých časů". Až na to, že se ve skutečnosti píše rok 2018 a slabost Judy pro dekádu 50. let přerostla mez, která by byla únosná pro jejich okolí. Zatímco ona buduje perfektní domácnost, idealizuje si dobu, kterou zná jen z vyprávění, její muž je konfrontován s pohledy kolegů, kteří jeho domácnost vnímají jako pohrobek dobového sexismu.

Vtipná a svižně napsaná hra nenásilným způsobem pojednává o postavení žen a mužů ve společnosti. Na jedné straně legitimní touha dnešního člověka vrátit život do jednodušších kolejí, oprostit se od stresu, na straně druhé varování před zvráceností retro estetiky, která romantizuje dobu, jež zákonitě musela odeznít. To, co se zpočátku tváří jako retro komedie, je ve skutečnosti důmyslná psychologická hra s dobře napsanými postavami. Hra měla premiéru v roce 2018 v londýnském National Theatre.

DILIA pořádá již po čtrnácté překladatelskou dílnu. Workshop je určen začínajícím překladatelům, ať už z řad studentů filologických oborů, či naopak studentů divadelních škol a dalších, kteří mají dostatečné jazykové vybavení a zájem o divadelní texty. Překladatelská dílna DILIA byla v letošním roce zaměřena na oblast současné rumunsky psané dramatiky. Odbornými tutory jsou v letošním roce významní překladatelé z rumunštiny Jitka Lukešová, Jarmila Horáková a Jiří Našinec. V rámci rumunské dílny vznikly tři nové překlady. Ukázky překladů budou představeny formou scénického čtení v rámci slavnostního večera s názvem To nejlepší z Rumunska!

„Projekt Překladatelská dílna DILIA si klade za cíl představit českému publiku dosud neuvedené či dosud neobjevené dramatiky a dramatičky vždy z jedné konkrétní jazykové oblasti. Dalším hlavním cílem tohoto projektu je výchova nové generace mladých překladatelů dramatického textu. Překlad dramatického textu je specifickým druhem překladu, který funguje jinak než překlad beletrie, poezie či non-fiction žánrů. Z tohoto důvodu je potřeba mladé překladatele učit tomuto druhu překladatelského umění,“ říká Zdeněk Harvánek, vedoucí Divadelního a Hudebního oddělení DILIA.

Dramaturgické koncepce večera se ujme Divadlo LETÍ, které na režii oslovilo mladou výraznou režisérku Kashu Jandáčkovou. V rámci slavnostního večera, který čtrnáctý ročník Překladatelské dílny zakončí, budou představeny níže uvedené hry za přítomnosti jejich autorů.

PROGRAM:

Elise Wilk: krokodýlek

Překlad: Tereza Kortusová

Tutorka: Jarmila Horáková

David díky své bujné fantazii žije v přesvědčení, že jeho zesnulý otec byl vyslaný jako kosmonaut do vesmíru, aby opravil rozbitou planetu. Je právě ve věku, kdy se chlapci začínají zajímat o děvčata i jinak než jen jako o potenciální terč posměchu a kanadských žertíků. Jenže se zdá, že Davida vlastně děvčata zas až tolik nezajímají…

Elise Wilk: Papírová letadla

Překlad: Klára Našincová

Tutor: Jiří Našinec

Znepokojivá exkurze do světa dospívajících středoškoláků, jejichž rodiče odcestovali za prací do zahraničí, a musí tak vyrůstat u příbuzných. Zbydou jim jen letadla z papíru a rány, které se zřejmě nikdy nezacelí…

Bogdan Georgescu: Antisociální síť

Překlad: Micaala Rotaru

Tutorka: Jitka Lukešová 

Děj se zaobírá kyberšikanou vyučujících prostřednictvím soukromé skupiny na sociální síti Facebook. Jeden z vyučujících do oné skupiny pronikne a nalezený obsah následně vyvolá vlnu pobouření ze strany celého učitelského sboru.

Rezervace vstupenek: online na  www.divadlo-leti.cz.

Projekt vzniká za podpory Dozorčí rady DILIA a Fabulamundi – Playwrighting Europe.

Terezín. Česká republika. Současnost. Starší paní, Miriam, se vrací na místo, kde strávila svoje mládí. Ve vzpomínkách se zase stává tou mladou dívkou, kterou kdysi byla a znovu prožívá setkání s dirigentem, Rafaelem Schächterem. Schächter věří, že hudba – orchestr a sbor – v táboře dokáže odvést pozornost od každodenní bídy. Miriam se s ním i přes počáteční nesympatie spřátelí a začne se u něj vyučovat umění zpěvu. Schächter má v plánu nazkoušet Verdiho Requiem a podat tím zprávu o tom, že nacisté budou za své skutky Bohem zatracení. Židovská rada mu však oponuje tím, že Verdi byl příznivcem římskokatolické církve, a navíc se obávají, že by nacisté mohli prohlédnout jeho záměr a potrestat za něj celé ghetto, mimo jiné i transportací do Osvětimi.

Přehlížeje tuto hrozbu během zkoušek začne kvůli deportaci přicházet o sbor i o muzikanty. Miriam přichází o svoje poslední příbuzné, je nucena předčasně dospět a plánuje pomstu vůči svým trýznitelům. Rafael Schächter se ji snaží přesvědčit, že jakákoliv snaha o odplatu ublíží především jí samé a ostatním členům ghetta a že jsou i jiné způsoby vzdoru.

Nacisté ve snaze čelit vzkazkám o nesnesitelných podmínkách v koncentračních táborech pozvou Červený kříž, aby se na vlastní oči přesvědčili o „pokojném životě Židů v typickém německém koncentračním táboře“. Rafaelovi Schächterovi nařídí, aby předvedl Verdiho Requiem jako součást programu pro hosty. I přes nebezpečí situace se Schächter rozhodne vyslat ven pravdivou zprávu prostřednictvím „Dies Irae“. O tři měsíce později jsou Rafael Schächter a stovky ostatních zúčastněných poslány na smrt do Osvětimi.

V současnosti postarší Miriam zaslechne průvodce, který provádí skupinu táborem. Jeho hlas zní stejně jako Rafaelům. Turisté fotí a komentují celý kemp. Miriam průvodce osloví. Ti dva se poznají a duchové minulosti se znovu setkají k poslednímu společnému tanci.

Děj hry začíná, když Žena nalezne Chlapce, který se sám opuštěný třese v temném lese. Bere ho do své chalupy a stará se o něj, jako by byl její vlastní dítě. Brzy ji ale konfrontuje Vlk, který tvrdí, že je její syn. Díky své ďábelské přítomnosti a nachystaným pastem drží Ženu s Chlapce uprostřed lesa bez možnosti úniku. Vlk má totiž schopnost se kdykoliv proměnit v někoho jiného, ať už je to policista, doktor, anebo zbloudilá prodavačka.

Zápletka hry je výrazně symbolická a vypráví příběh Ženy, jenž se snaží vymanit se z násilnického vztahu. Les představuje nepřívětivé prostředí, které v Ženě vyvolává strach, že o své dítě přijde navždy. Hra se místy odkazuje k tradičním pohádkám a je protkána snovými pasážemi, které navozují stav mysli hlavní postavy. Divákům neustále do cesty klade falešné stopy a nenechává je vydechnout ve snaze dobrat se finálního rozuzlení.

Ve chvíli, kdy se Philip Astley a Patty setkali, oba ihned věděli, že to změní jejich dosavadní život. Zatímco jejich dobrodružství pomalu začíná, nikdo z nich ještě netuší, že se stanou legendami a zakladateli moderního cirkusu.

Neuvěřitelný příběh začíná od skromných začátků v Newcastlu, které ale brzy dobijí svět, ve chvíli, kdy jejich fenomenální spektákl zasáhne srdce milionů lidí.

Astley’s Astounding Adventures je jednou z nejambicióznějších her, které byly napsány pro divadlo New Vic. Hra překypuje jevištní akcí, humorem, napínavými scénami a vyzývá k efektním cirkusovým číslům.