Handke, Peter (Rakousko)
*(1942)(1942, Griffen, Korutansko), je rakouský spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Vyrůstal v chudých poměrech na korutanském venkově, kde zažil hrůzy druhé světové války - zdejší Slovinci byli odvlékáni do koncentračních táborů a okolí se hemžilo slovinskými partyzány (své vzpomínky na toto období ztvárnil v dramatickém opusu Immer noch Sturm). Na gymnáziu objevil Handke svou zálibu v psaní a jako dvanáctiletý vytvořil šestnáctistránkový text nazvaný Můj život. Po maturitě začal v Grazu studovat práva, svá studia ale nedokončil a rozhodl se věnovat výhradně psaní. Rok 1966 byl pro Handkeho průlomovým rokem - vydal svůj první román Sršni (Die Hornissen) a v režii Clause Peymanna měla premiéru jeho hra Spílání publiku. Kritika byla nadšená a Handkemu se podařilo získat pověst v uměleckém prostředí jako literární enfant terrible, která mu zůstala dodnes. Od sedmdesátých let spolupracoval s Wimem Wendersem (básnické monology ve filmu Nebe nad Berlínem). Handke spoluzaložil frankfurtské nakladatelství Frankfurter Verlags der Autoren. Peter Handke je nositelem více než dvaceti literárních ocenění, obdržel například rakouskou státní cenu za literaturu (Großer Österreichischer Staatspreis für Literatur) nebo Cenu Franze Kafky. V současné době žije a tvoří v Chaville u Paříže a patří mezi nejvýznamnější rakouské spisovatele a dramatiky. Za hru Immer noch Sturm získal na festivalu Mülheimu Theatertage 2012 hlavní cenu Mülheimer Dramatikerpreis. Jeho nejnovější hrou je letní dialog Die schönen Tage von Aranjuez (2012).